Uvaznit to do baterky v mobile bude o cosi narocnejsie, ale verim ze sa to podari. Vyrobne chyby budu mat mozno zavazneise dopady ako dnes, ale vyhody budu stat za to :o)
Odpovědět0 0
jaké závažnější dopady?
Odpovědět0 0
Pri baterii Note 7 bol dopad vyrobnej chyby iba jemna detonacia, ale ked unikne niekolkomilion stupnova plazma, moze to dost neprijemne palit vo vrecku.
Odpovědět0 0
Mno tak cely tenhle thread je trosku mimo, pac az budeme umet kapesni stellarator, tak urcite budeme umet baterie jeste lepsi.
Odpovědět1 0
Co?! A kdo mluví o baterkách? Dovedeš si představit, že máš v kapse něco s teplotou 80 000 000 °C (nebo K, tady už to nehraje roli...)? A dovedeš si představit jak by se ta teplota jako "odizolovala"? Tohle teda v kapse nikdy nosit nebudeš...
//reakce na danno, nikoliv Destabilizator
Odpovědět1 0
já bych zkusil polystyrén :-D
Odpovědět0 0
ještě k těm mobilům, zatím se staví každý termojaderný reaktor vždy větší už asi 60 roků od nějakého co se vešel na stůl, postupně se zvyšuje velikost aby to u toho finálního umožnilo získat z něj víc energie než kolik se spotřebuje na ohřátí plazmy, takže aby to k něčemu bylo. ty menší velikosti neumožňují dostatečnou účinnost. takže v tom mobilu to nevidím reálně, maximálně tak v tabletu přes 10" :-)
Odpovědět0 0
Nastastie, nedostatok ludskej predstavivosti doposial este nebol prekazkou vedeckeho pokroku :o)
Odpovědět0 0
rozumím, lidi mají představivost dobrou a díky tomu máme úžasné věci, stejně tak by se dalo říct že kdyby lidi měli větší představivost, že by se termojaderné reaktory už používali v elektrárnách.
rychlý rozvoj od století páry roztavil ledovce a teď by to chtělo ještě zrychlit aby nějaké zbyli.
Odpovědět1 0
ale tam je pár gramů plazmy, není to tlaková nádoba, když to řízneš na půl, je to okamžitě studený a reakce zastavená, akorát uhlíkový destičky na stěnách budou mít chvilku vysokou teplotu, nevim, hádám třeba tak 1000°C a tam moc materálu není tak to taky brzo vystydne. myslím tím teda normální reaktor, ne kapesní :-)
Odpovědět0 0
nevim jak tenhle stellarator, ale podobné zařízení co se staví ve francii má potřebovat kromě vodíku ještě lithium.
Odpovědět1 0
Na výstupu je pouze inertní helium a pak hromada radioaktivního materiálu ze samotného stelarátoru :-)
Odpovědět0 0
A ten radioaktivni matros se podle Tebe vezme kde?
Odpovědět0 0
Fúze produkuje velké množství neutronů, takže stěny jsou brzo radioaktivní. Viděl jsem odhad, že na rok provozu fúzního reaktoru připadá asi 2000-5000 tun radioaktivního odpadu.
Odpovědět0 0
Tak trosku jinak, ano, steny reaktoru (stellarator v nasem pripade) se casem stanou radioaktivni - bez problemu odstinime.
Co se odpadu tyce, hlavni problem neni samotna radioaktivita (muzeme odstinit), ale polocas rozpadu (cili jak dlouho to musime stinit v nejakem skladu) - tady je prave i termojaderna fuze win oproti stepeni, pac ten odpad ma luxusne maly polocas rozpadu.
Kdyby vysla studena fuze, tak neni ani ten no.
Odpovědět0 0
tak nevim. ale tem tisicum tun neverim. nevim kde by se to vzalo.
steny. to jsou 2cm tlusty uhlikovy desticky.
za tim par mm kovova desticka s tenkyma kovovyma trubickama s vodou jako primarni okruh.
Odpovědět0 0
A ropní šejkové nebudou mít co žrát :-)
Odpovědět1 1
ale budou, ty jako jedni z mála budou mít peníze na stavbu těch reaktorů :-)
Odpovědět2 0
Tak z ropy se dělají například taky plasty, takže i kdyby se přestala spalovat (transformovaná do nafty, benzínu a pod.), tak pořád bude potřeba...
Odpovědět0 0
Právě kvůli plastům je škoda ropu a uhlí spálit.
Odpovědět1 0
Ok a nebude nam chybet voda k zivotu, kdyz ji budeme "palit" v reaktorech? Lide jsou premnozeni a pitna voda ve spouste regionu chybi uz ted...
Odpovědět0 4